AIDA
Láska k ženě nebo oddanost k vlasti? Co je silnější?
Myslím, že není třeba tuto světoznámou operu z pera G. Verdiho příliš představovat. Jedná se o životní příběh mezi Egypťanem Radamem, dcerou faraona Amneris a její otrokyní Aidou. Celý příběh však skončí tragicky, ostatně jako u spousty oper. ;)
Operu jako Verdiho hudební dílo si netroufám hodnotit, avšak samotné představení v Janáčkově divadle bylo takové průměrné. Jak se říká nemastné, neslané. Celou dobu na mě tato opera působila uspávavě. Herecké výkony operních zpěváků jsou obvykle méně přesvědčivé, protože se soustředí zejména na zpěv. Ale v první polovině mi už opravdu hodně vadilo, že se ani jeden téměř nepokusil vyjádřit jakýkoliv cit. Vypadalo to, že ani neví, o čem vlastně zpívají. Ve druhé polovině jsem již emoce cítil a užasl jsem, jak výborně byly poslední scény zahrané. Došlo k velkému kontrastu mezi hereckými výkony v první a druhé polovině. Strašně moc se mi líbily scény, kdy byl na jevišti celý sbor a tyto monstrózní árie byly opravdu úžasné. Zejména hlasy otce Aidy (Amonasro - Vladimír Chmelo) a velekněze (Ramfis- Richard Novák) byly nezapomenutelné. Scéna působila velice prázdným a až téměř „špinavým“ dojmem, byla hodně chudá, což je zrovna u Aidy škoda. Kostýmy byly hezké a věrné době, i když byly dosti jednoduché. Opera měla čtyři dějství a zaujal mě nápad, jak byla pojata „děkovačka“, kdy po každém dějství byla samostatná menší děkovačka a závěrečná nikoliv. I když si stále myslím, že jedna závěrečná je lepší.
Brněnská Aida je, podle mě, představení, které rozhodně neurazí. Myslel jsem si, že bude zpracována zajímavěji, ale jako menší zážitek a základ všeobecného rozhledu bohatě stačí.
Další repríza představení už bohužel tuto sezonu není na programu.
Pavel Černovický
